Město Odry  

Pramen řeky Odry

Řeka Odra pramení v Kozlovské vrchovině v oblasti Nízkého Jeseníku na úpatí Fidlova kopce. Pramen se nachází v "Oderském lese" v oblasti vojenského prostoru Libavá mezi obcí Kozlov a zaniklou obcí Varhošť v mělkém sedle s rozsáhlým rašeliništěm. Prameniště je tvořeno několika stužkami, které jsou zřetelné v době dešťů či tání jarního sněhu. V roce 1960 zřídila Správa vojenských lesů ve Velkém Újezdě v pramenícím místě dřevěnou besídku ve tvaru jehlanu se studánkou. (voda je povrchová - nepitná!)
Pramen byl od roku 1991 zpřístupněn pro veřejnost vyhlaškou Újezdního úřadu Vojenského Újezdu. V trase stojí strážní budka, po dobu ostrých střeleb je další prostor nepřístupný.

Přístupnost z Oder:
Vydáme se na Jakubčovice n/O., Potštát, Kozlov. V Kozlově odbočíme doprava, vrátíme se ke kasárnám a zaparkujeme na odstavném parkovišti. Dále už pokračujeme pěšky po červené turistické značce. Značení nás dovede až k pramenu řeky ODRY.

    Stříbrné jezírko - přírodní památka

Jezírko tvoří jak název napovídá bezodtokové jezírko, které vzniklo v bývalém galenitovém dole. V okolí jezírka se rozprostírají mokřadní louky. Těžba v galenitovém dole byla ukončena v polovině 17. století a jeho těžební otvor byl zatopen vodou. Vodní plocha zaujímá rozlohu 500 metrů čtverečních. Větší část jezírka má hloubku 1,5 metrů a zbylou část jezírka tvoří bývalý důl. Přestože bylo zdejší jezírko vytvořeno uměle, postupem času se ve vodní ploše a jejím okolí vytvořily vhodné podmínky pro rostliny a živočichy. Na okrajích jezírka roste vrba jíva, vodní a bahenní rostliny a to šípatka střelolistá, orobinec širolistý a kosatec žlutý. Z ohrožených druhů rostlin se tu daří ďáblíku bahennímu a vachtě trojlisté, které byly do zdejší lokality uměle vysazeny v 90. letech 20. století. V jezírku se vyskytuje větší populace kriticky ohroženého raka říčního. Kromě raka tu můžeme vidět také několik druhů obojživelníků a to čolka obecného a horského, ropuchu obecnou a skokana hnědého. Ve zdejší lokalitě žijí i silně ohrožené druhy plazů a to ještěrka živorodá, slepýš křehký a užovka obojková. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1990 na rozloze 0,22 hektarů. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 458 až 460 metrů.

Vrásový soubor u Klokočůvku

Vrásový soubor u Klokočůvku je přírodní památka a jak název napovídá leží u obce Klokočůvek jižním směrem na levém břehu řeky Odry. Severním směrem od přírodní památky leží město Vítkov, jihozápadním směrem obec Spálov a jihovýchodním směrem se rozkládá město Odry. Vydáme-li se od přírodní památky východním směrem dorazíme do města Fulnek. Západním směrem od přírodní památky se rozprostírá rozlehlý vojenský prostor Libavá. Přírodní památka je součástí přírodního parku Oderské vrchy. Severovýchodním směrem od Vrásového souboru je přírodní památka Na Čermence, jihovýchodním směrem přírodní rezervace Suchá Dora a jihozápadním směrem se rozkládá přírodní rezervace Královec.

Přírodní památku Vrásový soubor u Klokočůvku tvoří přirozeně odkrytá skála tvořená provrásněným hradecko-kyjovickou vrstvou moravskoslezského kulmu. V oblasti přírodní památky můžeme vidět typickou vrásovou strukturu kulmských hornin, které se nachází v oblasti Nízkého Jeseníku. Hornina je tvořena drobami, siltovci a jílovitými břidlicemi. Na odkrytém sklaním útvaru můžeme pozorovat vrásové deformace několika řádů. Základ tvoří rozměrné až kilometrové překocené vrásy s východní vergencí, které jsou na řadě míst přerušeny vrásovými přesmyky. Na hornině jsou dobře viditelné skalní bloky s přímými, šikmými, překocenými, ležatými a ponořenými vrásami, které mají různou velikost. Četnost těchto vrás je v přímé souvislosti s mocností jednotlivých vrstev. V západní části přírodní památky najdeme vetší vrásy s lavicemi drob, které mají mocnost kolem jednoho metru a jsou téměř v horizontální poloze. Ve východní části skalního odkryvu se mocnost vrstev zmenšuje, a provrásnění je možné pozorovat na menší ploše. V jednom ohybu ve skalní stěně je vytvořena nevelká jeskyně. Kromě vrásových deformací můžeme na zejším odkryvu pozorovat také puklinatost a částečné zlomové struktury. Zdejší skalní odkryv je chráněn jako přírodní památka od roku 1998 na rozloze 1,24 hektarů. Oblast se nachází v nadmořské výšce 338 až 375 metrů.

Přírodní památka Na Čermence

Přírodní památku Na Čermence najdeme západně od osady Kaménka, v oblasti lesa a je součástí přírodního parku Oderské vrchy. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou Na Čermence v roce 1990, na rozloze 9,27 ha a v nadmořské výšce 390 - 533 m. Přírodní památka je tvořena několika ohraničenými lokalitami obnovujících se květnatých bučin s řadou různých druhů bylin. V oblasti se uhnízdilo několik vzácných druhů ptáků. Květnaté bučiny jsou doplněny jedlí a přiléhají k nim smrčiny. Na území přírodní památky můžeme pozorovat ohrožené druhy denních motýlů. V dutinách buků mají hnízda holub doupňák a datel černý. V okrajové části přírodní památky je hnízdiště čápa černého. Při troše štestí tu můžeme spatřit stromového netopýra.

Za léčivými prameny do Jeseníku nad Odrou

Sláva minerální vody, kterou odebíral i císařský dvůr a vyvážela se za hranice monarchie, se možná vrátí…

V Jeseníku nad Odrou, tedy v obci na samém okraji Moravskoslezského kraje, se nachází několik pramenů vynikající minerální vody, tedy kyselky. Lidé ze širokého okolí byli už v dávné minulosti přesvědčení o jejich léčivých účincích. Vlastně jsou o nich přesvědčení dodnes a kyselku z některých volně přístupných pramenů používají pro různých nemocech i pro posílení imunity.

Další informace zde